Jde to i jinak

3. října 2011 v 16:19 |  Letem světem
37509695_large

Připadá mi, jako by snad většina blogů kopírovala. Jenže k čemu to? Někdo to dělá z nudy, neví co dělat. Třeba ho nebaví číst, nebo je líný sportovat... Ale nebylo by přeci jen lepší spíš hledat na co máme talent, než se jen snažit něčím zabít čas? No tak, dá se to řešit i jinak a líp.


Jak jsem přišla ke svým dnešním zájmům, jak jsem vyrůstala

Když nemáte žádné zájmy, hledejte je. Už nejsem dítě, ikdyž ještě nejsem dospělá, ale ta nejhorší puberta už za sebou zabouchla dveře, takže už mám za sebou nějaký ten rok času, abych se našla.

Zezačátku jsem to zkoušela s tancováním. Byla jsem ta neoblíbená a nešikovná, což jsem za takových pět let už nevydržela a odešla jsem. Jediné, o čem jsem věděla, že mi bude docela chybět, bylo to občasné vystoupení v divadle.

Chodila jsem do dětského sborečku a potrénovala se trošku ve zpívání, ale po nějaké době jsem toho zase nechala, tentokrát kvůli divadlu, které se mi se sborečkem krylo. Vždycky jsem ráda zpívala a v sedmé třídě jsem chodila rok soukromně. Dnes si pouštím na youtube.com různá karaoke. Zpívám si sama, s kamarádama a nebo třeba při školních akcích a táborácích.

U divadla jsem zůstala devět let. Naučila jsem se mít pevnou půdu pod nohama ve chvílích, kdy jsem byla středem pozornosti. Naučila jsem se, jak si ty chvíle užít... Pomohlo mi to i u kluků, protože já, místo abych se styděla, jsem si rande vždy do sytosti užívala a užívám dodnes. Dokonce se našel kluk, kterého tohle, jako jedna z mnoha věcí, na mě oslovilo. Trvá to od června, ale stačili jsme se dost sblížit. Všímám si, jak se uvažování z "já" mění na "my". Když máme s něčím problém, obrátíme se na toho druhého, když objevíme zajímavou knížku, hned ji tomu druhému chceme ukázat. Krása.

Začala jsem hodně číst. Jednoho dne se v mém pokoji konal letecký den mojí knihovny, až na hrstku knížek, většinou nejnověji koupených. Historie, základy společenských věd, vztahové poradenství, jazyky. Místem přistání všeho ostatního byla knihovna mojí mladší ségry. A tak je to doteď.

Čas se s nikým nemazlí a když jsem přešla na střední školu, zaměřenou na to, po čem ta moje, ještě trochu pubertální, dušička prahne nejvíc, začala jsem mít dlouhý rozvrh a tak jsem nakonec odešla i z divadla. Myslím, že mi dalo, co mi mělo dát a život jde dál.

A co jsou nakonec ty moje největší zájmy? Vztahové poradenství je na prvním místě. Vztahy jsou jako složité hlavolamy a to je jeden z důvodů, proč mě baví se jimi zabývat.


A je to vše. A co já vím, třeba se najde někdo, kdo si ten sloh přečte.
Pokud ano, nezapomeňte připsat komentář ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 solo-a-me | Web | 8. října 2011 v 12:12 | Reagovat

pěkný blog ;) jinak já jsem na tom podobně ... zkoušela jsem skoro všechno, než mě opravdu chytl ten jeden a pravý sport .. i když ještě váhám, což je trochu blbé :-| ale ráda dělám víc věcí dobře, než jednu výborně a ostatní úděsně ;)

2 girlsmoda3 | Web | 10. října 2011 v 16:59 | Reagovat

nejak sem nepochopila tvuj komentar:Přijde mi zbytečné psát ,,Dneska nic nepřidám".
jinak hezkej blog...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama